Mlýn na okruží kolem krků

na to škrobené fižíčko

byl první počinek

do manželství

Tak často říkal jsi

že na zeleninovém trhu

chryzantémy jsou necudné

a pro mě zvonily, zvonily

kostelním zvonem

to tenkrát, před dobou semletí

po dlouhých schodech z náměstí

jsem svolávala na nešpory

a stále zkouším

tahat za lana, za licousy, za paruky

všech neupřímných, těch, kteří

zkameněli v laciných robách

a ještě lacinějších pózách

pak přijde večer, a je tu noc

a přinese mi

takovou dočista

psí radost

z přitulení se. Semletou

dohromady s chryzantémami

provázky, všemi zvony

co ještě

neodlétly. Nelži, kurnik

nelži mi. Já taky budu loď

já taky budu hospoda

s kostkovanými ubrusy

já taky budu schody

k tomu kostelu

v jehož kopuli pořád ještě

na laně od zvonu visím

a  zvoním, voním

zaznívám podvečerem.